23) přechod hřebene Wölzer a Rottenmanner Tauern
Rotenmanner Tauern a na ně navazující Wölzer Tauern tvoří dlouhý souvislý hřeben zhruba ve směru SZ – JV a jeho přechod zabere v různých variantách 3-4 dny. Hřeben se táhne ve výšce okolo 2000 m.n.m a jen v několika sedlech klesá níže. Z tohoto hřebene se zvedá velké množství vrcholů přesahujících 2000 metrů a hřeben kulminuje vrcholem Großer Bösenstein, 2.448 m. V níže navržené variantě z Lachtalu do Hohentauern přejdete za 3 dny 20 vrcholů a je to určitě to NEJ-, co můžete v „našich“ horách podniknout. Putování po hřebeni připomíná v mnoha částech rumunské Karpaty, potkáte tu jen velmi málo lidí a často půjdete bez cest jen po měkkém koberci vřesů. Výhodou je snadná orientace a malá technická náročnost, protože hřeben je celý holý a až na skupinu Bösensteinu je téměř bez skal. Drobnou komplikací je dobírání vody, pro kterou musíte v létě scházet z hřebene níže do zářezů v bočních svazích, ale většinou max. 50-100 m. Druhým problémem může být letní bouřka či dlouhotrvající déšť, protože na hřebeni se opravdu nikam neschováte. N Na konci popisu uvádím orientační časy jednotlivých částí přechodu tak, jak jsem ho šel v červnu 2017.
Ideálním a výhodně vysoko položeným začátkem přechodu od jihu je lyžařské středisko Lachtal, kde můžete nechat auto zdarma na velkém parkovišti u sedačkové lanovky (1.600 m). Odtud se dostanete již snadno několika různými cestami nahoru na hřeben nebo si můžete výstup ještě více usnadnit lanovkou, která je v provozu během července a srpna vždy v úterý a v sobotu. Před startem můžete pro přenocování také využít naší druhé chaty (od roku 2018 na www.lachtal.cz) a nechat auto přímo u ní. Tato dřevěná chata se nachází přímo uprostřed lyžařského střediska ve výšce 1680 m. n. m.. Z Lachtalu dojdete po hřebeni za 3 dny zpět do Hohentauern. Pokud nemáte k dispozici druhé auto, které zůstane připravené v Hohentauern, můžete využít místní autobusové spojení. Ráno a odpoledne zastavuje v Hohentauern autobus z Triebenu, kterým dojedete do vesničky Oberzeiring (v roce 2017 cena 6,40€). Přechod zpět do Hohentauern můžete začít přímo zde, ale počítejte v tomto případě s 1/2 dnem navíc a s trochu monotónním nástupem, než dojdete na hřeben nad Lachtalem.
Ať už přechod začínáte v Lachtalu nebo dole v Oberzeiringu, vystoupáte na hřeben a dojdete na první vrchol Hoher Zinken (2.222 m) nedaleko horní stanice nejvyššího vleku střediska. Dále půjdete po jen mírně zvlněném širokém hřebeni a sledujete jeho SZ směr přes vrcholy Schießeck a Steineck. Za vrcholem Steineck se vám cesta začne ztrácet a vy dál po hřebeni přes trochu nepřehledný vrchol Hühnerkogel a následně ze sedla Stailertörl trochu nepohodlně podél ostrého hřebene dojdete až ke kříži dominantního špičatého vrcholu Groß Hansl. Strmě sestoupíte volným terénem a na cestu opět přijdete až v sedle před Hohenwartem, nejvyšším vrcholem oblasti (2.363 m). Na levé straně uvidíte krásné pleso Fisch See, do kterého přitéká z vrcholu Hohenwartu několik potůčků vhodných pro doplnění vody. Na Hohenwart vás čeká téměř 400 metrů výstupu. Krátce přejdete na sousední Eiskarspitz, odkud zase nastoupané metry dost nepříjemným strmým svahem sklesáte.
Na dalším vrcholu Schönfeldspitz se hřeben stáčí k severu a na vrcholu Breiteckkoppe (2.144 m) nabírá už trvale SV směr. Na oba tyto vrcholy je výstup bez cest a místy dosti strmý, ale od Breitteckkoppe se značení prudce zlepší a odtud už půjdete téměř stále po dobře viditelné pěšince. Za nedalekým vrcholem Kreuzkogel si užijete krásnou a pohodlnou pěšinku po hřebeni přes dvojici mělkých sedel Große a Kleine Windlucken (1.857 a 1.824 m), odkud se cesta opět zvedá k trojúhelníkovému vrcholu Schrattnerkogel (2.104 m). Od tohoto vrcholu hřeben dlouho neklesne pod úroveň 2000 metrů a vy pokračujete přes vrchol Seitner Zinken a pod placatým vrcholem Schattnerzinken (pramen) po kobercích vřesu až ke kříži mohutného vrcholu Hochschwung (2.196 m). Za tímto vrcholem vás čeká velmi nepříjemný sestup po úzkém prudkém hřebeni do sedla Reitereck. Tento sestup je na několika místech dost odůvodněně zajištěn ocelovými lany a je potřeba se soustředit opravdu na každý krok. Je to nejobtížnější část celé trasy. Ze sedla následuje delší výstup na Zinkenkogel (2.233 m) se zajímavým dřevěným křížem s Ježíšem Kristem a sestup k rozcestníku v nejníže položeném sedle celého přechodu Perwurzpölster , kde je krásný rovný plac i na několik stanů (1.780 m).
V tomto sedle se můžete podle sil a počasí rozhodnout, jak přechod dokončit. Cesta po hřebeni dále strmě stoupá a překonává převýšení skoro 600 metrů pod vrchol Kl. Bösenstein (2.395 m). Těsně před jeho vrcholem odbočte u rozcestníku na vrstevnicovou pěšinku vlevo, která vás za krátko přivede do sedla mezi oběma Bösensteiny. Odtud vás čeká již poslední krátký výstup na nejvyšší vrchol Rottenmannských Taur Großer Bösenstein (2.448 m). Z tohoto vrcholu sestoupíte po značené turistické cestě východním hřebenem k horské chatě Edelrautehütte a dále lesem do Hohentauern. Pokud vás chytí špatné počasí nebo se chcete výstupu na Gr. Bösenstein vyhnout, odbočte v sedle doprava a můžete z hřebene sestoupit méně zajímavou (a ne o moc kratší) cestou směrem do údolí Pölsen. Cestička klesá nejprve strmě, později mírněji, až se změní v pevnou asfaltovou cestu, která vás přivede zpět na silnici 114 kousek jižně od Hohentauern. Zpět do vesnice stačí dojít zbylé 3 km po této silnici.